Bílá látka, bavlnka, jehla a rám, nesmírná trpělivost vyšívačky a její vrozený cit pro krásu, která dovede vytvořit na látce květiny našich zahrádek i polního kvítí – to je základ zuberské výšivky.

V 18. století si zuberské ženy vyšívaly svůj kroj bílou lněnou nití, kterou si samy upředly a vybílily. Teprve s rozvojem průmyslu, kdy se začaly dovážet jemné tkaniny a bavlnky, začal rozmach vyšívání. Na jemných látkách se vyvinuly různé techniky zdobení – výšivky vytahovaných sítek, gatrování, mřežkování dírek, různých pavoučků, pomněnek a celá škála kvítků a kytic, ve kterých je velmi důmyslně vypracována technika střídání světla a stínů. Neprávem opomíjená a téměř zaniklá výšivka na tylu – vyšívaly se mřežky, čepce, límce, tacle na rukávcích, šátky vyvazovačky, záclony, pokrývky na stůl. Tato výšivka není tak pracná, ale je méně trvanlivá. Vyšíváním se často živily celé rodiny – nebylo výjimkou, že se jím zabývali i muži, hlavně v zimě, aby si přivydělali.

O zachování a rozvoj vyšívání v Zubří se zasloužila Marie Schobrová, která vyučovala ručním pracem na obecné škole a roku 1920 zřídila v budově Na Petrohradě soukromou školu zuberského vyšívání. Svou intenzivní propagací doma i v zahraničí zajišťovala vyšívačkám zakázky a tím i obživu. Další ženou, která měla podíl na obrození valašského lidového vyšívání, byla Hermína Strohschneiderová. Vyučovala v pobočce zuberské školy v Rožnově p.R. a připravovala vzory pro vyšívání pokrývek k výzdobě bytu, stolního prostírání, záclon, šátečků pro chlapce a k výzdobě ženského prádla. Zapomenout nesmíme ani na současnou vyšívačku a velkou propagátorku Annu Zwillingerovou, jejíž práce byla oceněna titulem “Mistr lidové umělecké výroby” a která donedávna vedla kroužek zuberského vyšívání na základní škole. I když v současné době vyšívaček ubývá, objevují se další, kterým krása zuberské výšivky učarovala. Patří k nim např. učitelka Marie Pyrchalová či profesionální vyšívačka Jana Juřicová.

Vrchol návrhářské a vyšívačské práce ve skladbě vzoru i různorodosti vyšívacích technik můžeme vidět na vyšívaných oltářních plachtách v kostele sv. Kateřiny v Zubří. Každý exemplář zuberské výšivky představuje spojení kvalitního výtvarného návrhu vzoru a umělecké a řemeslné dovednosti vyšívačky. Proto i v dnešní přetechnizované době zuberské výšivky stále člověka obohacují a poskytují mu radost ze života.

zdroj: www.mesto-zubri.cz