Kdy jsme vlastně začali

Aby se mladí lidé mohli scházet i v době války (spolky byly zakázány), vytvořili „Valašský kroužek“ v letech 1938 – 1939. Aktivně začal kroužek pracovat v době druhé světové války. Nadšení v té době bylo veliké, přestože nebylo kde zkoušet. A tak se zkoušelo různě – doma u Lognerů, u Šimurdů, v síni, u Cabáků a jinde. Dlouho zkoušeli „Pod Lipůvkou“ a pak už jen v domovině. „Domovina „ – to bylo místo, kde se zkoušelo, hrálo divadlo, pořádaly se taneční večery, bály, koncerty (dnešní Obecní úřad).

Tradiční akce

Můžeme tedy říci, že „Valašský kroužek“ vznikl v roce 1938 – 1939. Tančili 17 letí ogaři a cérky plni elánu, hrávali divadlo, pořádali taneční večery, dožínky, Zbojnické večery, Svatojánské noci, to vše aby si vydělali na kroje.

Podklady pro soubor

Protože po válce moc peněz nebylo, začal soubor patřit pod Osvětovou besedu, kterou vedl pan řídící Stromšík. Za to, že členové chodili poctivě do zkoušek, jezdili i na zájezdy (Tatry). Materiály ke všem zvykům, tancům a písním získávali od starých lidí, z knih, dokonce i sami skládali písničky a tance v Lipůvce, kde se jim lépe přemýšlelo. Písničky pro soubor sbíral pan řídící Stromšík, který je zapisoval do zpěvníků, do not je zapisoval Jaroslav Malík.

Co se tančilo

Po válce se začal kroužek plně rozvíjet. Měl okolo 50 členů, vlastní cimbálovku, zpěváky a vypravěče. Začínal jezdit po světě – na okresní slavnosti do Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Kutné Hory, Havířova i jinde. Na vystoupení se jezdilo různě: vlakem, nákladním autem, na žebřiňáku, pěšky, na kole. Tančily se různé tance – typický zuberský tanec Metlový, Maryna, Zatáčaný, Bystřický, Pilky. Předváděly se různé zvyky a scénky – Klebety, Kácení máje, Dožínky, Valašská svatba, Šmigrust, Pastuši, Tři králové, Vynášení Mařeny, Koledy, vánoční, velikonoční a svatodušní svátky.

Naše kroje

Přestože měl každý rodinu a hospodářství, moc toho času na zábavu nezbylo. A tak se muselo ubírat na úkor rodiny. Staré přísloví však říká: „Valaši jsou tvrdí, ale veselí“. Kroje si dávali šít v Uherském Hradišti, Klobúky v Tonaku, kordulky a chlapecké kroje šil strýc od Pšeniců, rukávce, šatky a fěrtochy si cérky vyšívaly samy.

Další soubory

„Valašský kroužek“ nebyl jediným souborem na Valašsku. V okolí byly i jiné: v Rožnově pod Radhoštěm – Radhošť a Javořina, ve Valašském Meziříčí – Bača a Meziříčan, na Vsetíně – Jasénka a Vsacan, další byly na Hutisku, v Zašové a v Poličné.

Změna názvu

V roce 1960 se rozhodlo, že „Valašský kroužek“ bude patřit pod Závodní klub Gumáren Zubří. Protože nebyla dobrá spolupráce s vedením podniku, začíná se kroužek v letech 1964 – 1965 postupně rozpadat. V roce 1960 se z „Valašského kroužku“ stává „BESKYD“. Jak se přišlo na tento název? Jednoduše – vždyť Zubří je rozprostřeno v krásné přírodě – v Beskydech.

Za dobu svého trvání měl soubor stále moc práce – pořádaly se bály, dožínky, Svatojánské noci, Zbojnické večery, věnečky. Zajižděli na slavnosti vystupovat do okolních měst a vesnic. Velké úspěchy dosahovali s „Třema králama – které hráli Josef Koleček (Dořičáček), Jan Koleček a strýc Pšenica (Mařák), dále to byly „Klebetnice“ – které hrály Marie Štěpánková, maminka paní Štěpánková a paní Divínová.

Vznik muziky

V roce 1967 dochází k vytvoření cimbálové muziky, která se stává základním předpokladem k vytvoření souboru. V té době byl zakoupen cimbál. Prvními hráči cimbálovky byli: cimbálista Josef Gajdoš, basista Jaroslav Mikunda, primáš Zdeněk Koláček, tercář Radomír Hubálek a kontráš Pavel Krupa. 15. 3. 1969 se poprvé představili veřejnosti v programu ve spolupráci s Radhoštěm – „Javorové husle pěkně hrajů …“

A vznik taneční složky

A to už dává podnět v r. 1970 k založení taneční skupiny a vzniku souboru. U zrodu stáli : manželé Hrachovcovi, J. Koleček, J. Mikulenka, sólová zpěvačka O. Cabáková, lidový vypravěč J. Krpelík. Poprvé se soubor představil veřejnosti na prvomájových oslavách v Zubří a to úspěšně, a tím se mu dostalo materiálu a technické pomoci. V roce 1971 dostal soubor plný název – BESKYD, soubor valašských písní a tanců při Klubu pracujících v Zubří. Vedoucím se stal Z. Koláček.

Historie Kácení Máje Beskydu

Pozvánka na Kácení Máje 1990

zdroj: http://www.beskydzubri.cz//