Většina z nás už někdy o Narnii slyšela. Ať už ze série knih od britského spisovatele C. S. Lewise nebo později z filmového zpracování režiséra A. Adamsona. Málokdo však může prohlásit, že by se tam kdy doopravdy podíval. Krom čtyřiadvaceti statečných synů Adamových a dcer Eviných, kteří se do kouzelné země vypravili na celých pět dní v rámci příměstského tábora v Zubří.
Kdyby jen tušili, kolik dobrodružství je v Narnii čeká, když se hned v pondělí 19. srpna ráno prodírali mezi kabáty tam na druhou stranu.
Nejprve bylo třeba se se všemi ostatními účastníky výpravy pořádně seznámit. Hlavně s nováčky, kteří se mezi námi ocitli poprvé a také s těmi, kteří soutěžili dohromady ve stejném týmu. Víc hlav přece víc vymyslí a super názvy jako Narniani, Zdatní minotauři, Králové Narnie nebo Almary byly rázem na světě. Daleko důležitějším celotýdenním úkolem však bylo porazit ledovou čarodějku Jadis. Na to se děti připravovaly tréninkem síly i bystrosti v nejrůznějších soutěžích a hrách. Na pomoc jim nakonec přišel i vládce celé Narnie lev Aslan, aby zařídil v celé zemi mír a pořádek.
Kromě toho všeho jsme také hned třikrát opustili areál fary a vydali se na průzkum rozsáhlejšího okolí. První výlet nás nasměroval na Ranč Bučiska, kde si děti prohlédly stáje a dokonce si na koníkách i zajezdily. Před chladným počasím čtvrtečního rána jsme se schovali do zuberského muzea na výstavu o historii Českého národa, a když se konečně oteplilo, rozhodně jsme si nemohli nechat ujít nové koupaliště v multifunkčním areálu Zubří!
Bez táboráku by to nebyl správný tábor, a protože jsme jednu noc na faře přespávali, nechali jsme si ho právě k této příležitosti. Stezku odvahy jsme letos původně jako vedoucí chtěli odpískat, ale děti nás překvapily a samy si krátkou trasu potmě ve společnosti duchů na hřbitově vyžádaly.
Jelikož byli všichni táborníci moc šikovní, podařilo se jim zlou ledovou královnu v napínavé bitvě nakonec porazit. Úspěch jsme společně oslavili vyhodnocením celotáborové soutěže s pasováním všech dětí na krále a královny Narnie a výborným občerstvením jako sladkou tečkou za celým týdnem.
Tímto bych chtěla moc poděkovat všem, kteří se na přípravě a chodu tábora podíleli a bez kterých by se něco takového organizovalo jen velmi těžko.
Kamila Krupová
