První polovina letošního roku nebyla úplně podle našich představ. Proto jsme se s vedoucími zuberského tábora rozhodli “zmáčknout restart” a naplánovat si celých dvanáct měsíců od začátku.

Naše výprava začala v neděli 12. července brzo odpoledne na faře, kde jsme se potkali s dětmi i rodiči a všichni společně oslavili příchod nového roku. Jak jinak než bouchnutím šampáňa a frkačkami. Hlučné hračky způsobily, že s naším odchodem do tábora bylo obeznámeno celé Zubří. 🙂 Naštěstí to do Stříteže není tak daleko, a my se brzo ocitli na místě, kde jsme měli strávit následující “rok”.

Zima pokračovala i v pondělí. O budíček se postarali Tři králové a nechyběla ani koulovaná či stavění sněhuláků. Počasí k nám bylo ale na tuhle roční dobu poměrně shovívavé a sluníčko nakonec všechny sněžné muže rozpustilo. V úterý převzalo vládu jaro. Nemohli jsme si odpustit pár Aprílových žertíků a ani velikonoční tatary nezůstaly nečinně ležet v tee-pee. Své strategické schopnosti děti využily při záchraně Velikonočního vajíčka, které jsme v jimi navrhnutých ochranných pouzdrech nakonec shazovali ze střechy jídelny. Večerní táborák se pak nesl v duchu pálení čarodějnic. Žádné z přísných vedoucích, které za neslušná slovíčka udělovaly dřepování, a neustále nabádaly děti k úklidu, kupodivu v ohni neskončily. 🙂

Středa patřila létu. Do tábora přijela pouť se střelnicí a dalšími zábavnými stanovišti. V parném dni jsme se osvěžili při vodních radovánkách, jak to v létě bývá. Na podzim, ve čtvrtek, bylo počasí trochu chmurnější. My jsme si však náladu zlepšili pouštěním vlastnoručně ozdobených draků. Večer děti překonaly svůj strach na Halloweenské stezce, kde na ně čekala nejedna klekánice.

V pátek nastal čas, na který se všichni celý rok těšili – Vánoce. Ráno jsme se nastartovali několika koledami a na oběd si dali bramborový salát. Abychom se ale nemuseli bát zaskočených kostí, objednali jsme si místo kapra řízek. Tímto děkujeme Honzovi Kotulkovi a Petře Porubové za zajištění vynikajících obědů. Po tak výborném jídle jsme si mysleli, že se nám zlaté prasátko už nadobro schovalo, ale našich 40 šikovných detektivů ho brzy vypátralo. Odpoledne jsme si nazdobili stromeček a pod něho naskládali vlastnoručně vyrobené dárečky pro sebe navzájem. Děti byly při vymýšlení překvapení natolik kreativní, že některé drobnosti vehnaly obdarovaným slzy do očí. Možná to bylo i proto, že jsme tušili, že čas loučení se neúprosně blíží.

Všichni jsme si týden (rok) v divočině moc užili, a i přesto, že se každý při sobotním upršeném balení spacáků už těšil do sprchy a konečně měkké postele, nebylo nikomu do příliš smíchu. Byly to zkrátka super zážitky a já doufám, že se zase za rok všichni společně sejdeme. 🙂

Děkujeme také Městu Zubří, kavárně Tip Café, firmě Okentěs a firmě Gumko za dary a firmě Halašta ze Zašové za výrobu polystyrenových ,,sněhových“ koulí na sněhuláky.