Výstava: Ze skříní našich babiček aneb co moli ještě nenašli

Beskyd slaví 70. narozeniny výstavou i slavnostním pořadem 

Valašský soubor písní a tanců Beskyd slaví v letošním roce 70. výročí založení. U příležitosti tohoto jubilea pro Vás členové souboru za podpory Města Zubří připravili výstavu krojů a krojových součástí nazvanou „Ze skříní našich babiček aneb co moli ještě nenašli“. Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 5. listopadu v 17.00 hodin v muzeu Petrohrad. Účinkovat bude cimbálová muzika souboru Beskyd a připraveny budou ochutnávky tradičního zuberského pečiva.

Výstava krojů a krojových součástí. Vernisáž výstavy doprovodí muzika VSPT Beskyd a připraveny budou ochutnávky tradičního zuberského pečiva.
Pořádá: VSPT Beskyd za podpory Města Zubří
Otevřeno: 
út, čt, pá, so, ne: 15 – 18 hodin

Výstava v Zubří ukáže i pozapomenuté části místních krojů

autor: ČTK

Zubří (Vsetínsko) – Vyšívanou úvodnici, plachtu, která ženy provázela od manželství až do smrti, pánský slavnostní kabát župici a další dnes již pozapomenuté části krojů v Zubří na Vsetínsku připomene výstava v tamním muzeu. Výstava nazvaná Ze skříní našich babiček, aneb co moli ještě nenašli mapuje různé podoby zuberských krojů. Připravili ji členové folklorního souboru Beskyd u příležitosti letošního 70. výročí existence souboru. Různé části krojů zapůjčili místní lidé, organizátoři obešli asi 30 rodin, řekla dnes ČTK členka souboru Eva Staňková. Výstava začne ve čtvrtek.

“Úvodnice byly plachty, které se nosily na úvod, když ženy šly po šestinedělí do kostela, tak ji nosily sebou. Dostávaly ji na sebe ve svatební den. Je to v dnešní době už vzácnost, protože plachta provázela ženu od svatby až do smrti, většinou si je ženy s sebou odnášely do hrobu. Tím pádem se skoro žádné nezachovaly, je jich opravdu maličko,” uvedla Staňková. Rozměrné vyšívané plachty je v dnešní době nereálné vyrobit. “Už tehdy se uvádělo, že na nich pracovalo čtyři až pět vyšívaček, pracovaly na tom celý měsíc,” podotkla.

Další vzácností, na kterou v domácnostech místních lidí členky souboru narazily, byl dlouhý pánský zelený kabát župice. “Má krásné zdobení, knoflíky připomínají žaludy. Krásně sedí, je to vypracované, střihově nádherné. I dnes, když si to kluci oblíkají, říkají, že je to super, že nikde nic netlačí, je vidět, že je to krásná práce,” uvedla členka souboru Helena Adámková. Sváteční kabát nosili muži v zimě, hlavně při svatbách. Mužských krojů je podle folkloristek málo. “Ženské kroje se v Zubří dají najít, ale mužských je velice málo, dohromady se podařily najít jen tři,” řekla Adámková.

Vzácné jsou dnes i materiály, ze kterých jsou kroje vyrobeny. “Využívaly se i brokáty, které už nejsou dnes dostupné, i ta plátna, na která se vyšívalo, vyšívalo se i na mušelín, na batist, bavlněný tyl. Dnes se dá něco sehnat, ale už to není v té kvalitě. Jsou zase snahy vyšít kroje, ale materiál neodpovídá, oka jsou větší, plátno je řidší, neposlouží to tak, jak to posloužilo tehdy,” uvedla Staňková.

Výstava představuje zuberský kroj v různých variantách, pracovních i svátečních. Desítky krojů jsou zachyceny na fotografiích, současných i dobových, některé jsou instalované na figurínách. Typickým prvkem pro zuberský kroj je bílá výšivka i barevná florální výšivka.

Nošení krojů je podle Staňkové v oblasti stále živé. “Samozřejmě některé kroje, aby se zachovaly, musí ve skříních zůstat. Materiály jsou 80 nebo sto let staré, nejde, aby se používaly denně nebo na vystoupení. Ale je dobré, když se sem tam opráší, některé paní jednou za dva tři roky vyrazí na pouť, a tam se v kroji ukážou s vnoučaty,” řekla Staňková.